PŘEDURČILA JSEM SI SVŮJ OSUD
To tenkrát na světě,
bylo tolik a tolik lásky,
chyba byla ale v jedné větě,
co dnes mi nadělala vrásky.
O lásce v ní nebylo ani slovo,
ale přání, doslova se vyplnilo.
Já si život malovala na růžovo,
přání mi snad osud předurčilo.
Navěky je mé jméno spojeno s tvým,
jen ta láska dávno schází,
z rodinného krbu nestoupá dým,
ale do domu mír a klid vchází.
Musím se smířit s osudem,
ale vím, že nikdy nezapomenu,
dnes je láska jen přeludem,
mám se vydat k jejímu pramenu?
Už je příliš - příliš pozdě,
nechám ji tedy v klidu spát,
v tom temném a hlubokém hrobě,
bohužel život, přináší spoustu ztrát.
PeopleSTAR (7 hodnocení)