Otvírám knihu básní,
čtu jednu báseň po druhé,
člověk se při nich zasní,
ale jsou to přeludy pouhé.
Když odložím knihu
a přestanu snít,
dávám přednost tichu,
budu už spát nebo bdít?
Spánek ne a ne přijít,
představuji si miláčku tebe,
na chvilku bys mohl přijít,
že nepřijdeš, ta myšlenka zebe.
Jen v těch básních
je tolik lásky a něhy,
tolik bylo dnů krásných,
teď nás oddělují břehy.
Kde bych mohla přejít
a vrátit se zase k tobě,
by se srdce naše mohla sejít
a navěky dát sbohem - zlobě.
čtu jednu báseň po druhé,
člověk se při nich zasní,
ale jsou to přeludy pouhé.
Když odložím knihu
a přestanu snít,
dávám přednost tichu,
budu už spát nebo bdít?
Spánek ne a ne přijít,
představuji si miláčku tebe,
na chvilku bys mohl přijít,
že nepřijdeš, ta myšlenka zebe.
Jen v těch básních
je tolik lásky a něhy,
tolik bylo dnů krásných,
teď nás oddělují břehy.
Kde bych mohla přejít
a vrátit se zase k tobě,
by se srdce naše mohla sejít
a navěky dát sbohem - zlobě.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva