Dveře se otvírají a vzpomínky mizí. Mé oči se zavírají tvář v mlze, zdá se cizí. Nejsi to ty, miláčku je to jako přelud co slétl na zem z obláčku prosím, zlý na mě nebuď! Až se mlhy rozplynou zřím jasně tvoji tvář budu zase tvoji dívčinou nikde mlha, jen slunce zář.