Pozoruji mraky, jak oblohou plují,
jak já jim jenom závidím!
Od západu do nich větry dují,
ale že by štěstí přivály - nevidím.
Mráčky se honí oblohou
a pod ní na lásku vzpomínám,
vím, že pomoci mi nemohou,
svůj žal tak svěřím dolinám.
Ozvěna mi odpověď vrací,
ale čekal jsem něco jiného!
Tak se má naděje pomalu ztrácí
a má láska, má už svého milého.
Ale přesto jí velké štěstí přeji,
ať šťastná je a nepozná zklamání,
ať lepší než můj, je život její
a vždy ji její anděl strážný ochrání.
jak já jim jenom závidím!
Od západu do nich větry dují,
ale že by štěstí přivály - nevidím.
Mráčky se honí oblohou
a pod ní na lásku vzpomínám,
vím, že pomoci mi nemohou,
svůj žal tak svěřím dolinám.
Ozvěna mi odpověď vrací,
ale čekal jsem něco jiného!
Tak se má naděje pomalu ztrácí
a má láska, má už svého milého.
Ale přesto jí velké štěstí přeji,
ať šťastná je a nepozná zklamání,
ať lepší než můj, je život její
a vždy ji její anděl strážný ochrání.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
VYZNÁNÍ LÁSKY PO 70ti LETECH
Léta plynou, roky přibývají, ale nic bych na svém životě neměnila. Vzpomínky krá...
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
Léta plynou, roky přibývají, ale nic bych na svém životě neměnila. Vzpomínky krá...
PROCHÁZÍ RŮZNÝMI FÁZEMI
Tam na krajíčku lesa, je to naše místečko lásky. Často naše srdíčko plesá a já p...
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva