Potůček si zpívá
smutnou písničku,
proč člověk mívá
své nervy v uzlíčku.
Smutek se vtírá
do duše a srdce bolí,
poslední síly člověk sbírá
a oči má plné soli.
Slzy stékají po tváři
i nebe se trochu zlobí,
jen v noci měsíc září
a louky kopretiny zdobí.
A já tu krásu
pro slzy nevidím,
hledám tam nahoře spásu,
jak já každému, to štěstí závidím.
smutnou písničku,
proč člověk mívá
své nervy v uzlíčku.
Smutek se vtírá
do duše a srdce bolí,
poslední síly člověk sbírá
a oči má plné soli.
Slzy stékají po tváři
i nebe se trochu zlobí,
jen v noci měsíc září
a louky kopretiny zdobí.
A já tu krásu
pro slzy nevidím,
hledám tam nahoře spásu,
jak já každému, to štěstí závidím.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Rozezněla jsi ve mně zvony tou nádhernou silnou lehkostí kterou se dotýkáš mých ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Stojí za to žít když dotkneš se mne. Když slunce se prokouše anonymním oparem. K...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Za horami stojíš u okna venku dohořívá večer. Posíláš mi vzkazy po luně, po hvěz...
Rozezněla jsi ve mně zvony tou nádhernou silnou lehkostí kterou se dotýkáš mých ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Stojí za to žít když dotkneš se mne. Když slunce se prokouše anonymním oparem. K...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Za horami stojíš u okna venku dohořívá večer. Posíláš mi vzkazy po luně, po hvěz...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva