Potůček si zpívá
smutnou písničku,
proč člověk mívá
své nervy v uzlíčku.
Smutek se vtírá
do duše a srdce bolí,
poslední síly člověk sbírá
a oči má plné soli.
Slzy stékají po tváři
i nebe se trochu zlobí,
jen v noci měsíc září
a louky kopretiny zdobí.
A já tu krásu
pro slzy nevidím,
hledám tam nahoře spásu,
jak já každému, to štěstí závidím.
smutnou písničku,
proč člověk mívá
své nervy v uzlíčku.
Smutek se vtírá
do duše a srdce bolí,
poslední síly člověk sbírá
a oči má plné soli.
Slzy stékají po tváři
i nebe se trochu zlobí,
jen v noci měsíc září
a louky kopretiny zdobí.
A já tu krásu
pro slzy nevidím,
hledám tam nahoře spásu,
jak já každému, to štěstí závidím.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva