Pomni člověče milý,
jenž vcházíš v této chvíli.
Vdechni ozón a vůni mých stromů,
já jsem dal trámoví tvému domu.
Jsem dřevo tvé kolébky při zrodu,
i rakev při tvém odchodu.
Ze mne je lože na kterém spíš,
a deska stolu na kterém jíš.
Jsem dárce tepla v tvém krbu,
v zimě a za chladných nocí,
skryj přání svá v mou vrbu,
dárcem chládku při žáru v letním slunci.
Jsem tím, čím pro blahobyt je chleba,
mám mnohé, co k tvému životu třeba.
Ve mně má domov ptactvo a zvěř,
slyš tedy prosbu mou a dvakrát měř.
Nepustoš a nenič mne, nebuď kretén,
ať stále sloužím ti, tvým i jejich dětem.
jenž vcházíš v této chvíli.
Vdechni ozón a vůni mých stromů,
já jsem dal trámoví tvému domu.
Jsem dřevo tvé kolébky při zrodu,
i rakev při tvém odchodu.
Ze mne je lože na kterém spíš,
a deska stolu na kterém jíš.
Jsem dárce tepla v tvém krbu,
v zimě a za chladných nocí,
skryj přání svá v mou vrbu,
dárcem chládku při žáru v letním slunci.
Jsem tím, čím pro blahobyt je chleba,
mám mnohé, co k tvému životu třeba.
Ve mně má domov ptactvo a zvěř,
slyš tedy prosbu mou a dvakrát měř.
Nepustoš a nenič mne, nebuď kretén,
ať stále sloužím ti, tvým i jejich dětem.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jeden druhému - Jan Noha
Člověk člověku světlem by měl být, snem, který zdá se, rukou, která vede. Člověk...
Až si jednou sundám boty - Robert Křesťan
Až mi čas řekne stůj až si jednou sundám boty až mi smích kolejnic řekne příteli...
Pohřeb konfidenta - Jan Skácel
(sbírka - Kdo pije po tmě víno r. 1988) Jsem si zcela nepatrně jist že až se bu...
Člověk člověku světlem by měl být, snem, který zdá se, rukou, která vede. Člověk...
Až si jednou sundám boty - Robert Křesťan
Až mi čas řekne stůj až si jednou sundám boty až mi smích kolejnic řekne příteli...
Pohřeb konfidenta - Jan Skácel
(sbírka - Kdo pije po tmě víno r. 1988) Jsem si zcela nepatrně jist že až se bu...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva