Moře mi tvou lásku vrací,
jen vlny mi ji zase berou,
za obzor se slunce ztrácí,
vlnu chci chytit, jen nevím kterou.
Zadumána na břehu sedím,
hvězdy mi svítí nad hlavou,
na ty vlny smutně hledím,
jen vzpomínky ale připlavou.
I za ně jsem strašně vděčná,
mají pro mě velkou cenu,
myslela jsem, že je láska věčná,
proč do bouře se zase ženu?
Až konečně se moře uklidní,
ulovím si tvoji lásku,
Pán moří, zdá se býti neklidný,
tuze zlou, nasadil si masku.
Vůbec naší lásce nepřeje,
na příjemný vánek marně čekám,
sluníčko zašlo a už nehřeje,
jeho zloby a řádění se lekám.
Prosím jej, by nebyl tak krutý
a trochu štěstí nám dopřál,
nad moře se vyhoupl měsíc žlutý
a rád by nám k naší lásce popřál.
PeopleSTAR (8 hodnocení)