Ráj.....

Po obloze ptáci letí,
v mracích se ztrácejí.
Duhové kapky deště,
jim křídla zkrápějí.

Na obzor co lidské oko dohlédne,
jsou nesplněné sny.
Pojď semnou,
splníme si je alespoň my.

Projdem peklem,
a pak už nás čeká jen ráj.
Kde se všichni rádi maj.

Kde slunce věčně svítí,
a svou energií vše sytí.

Řeka tam teče,
pořád dál.
Nikdo netouží po tom,
aby tu čas stál.

Na co stavět cas,
všichni ho dost mají,
Ty co už jsou tu,
nikam nespěchají.

Ta touha ten nesplněný sen,
je věčně mladý být.
A obklopen láskou,
na věky žít.

Nejdříve však musíme trpět,
a spousty lásky rozdat.
Než se nebeské brány,
otevřou před námi.

Ne každý má to štěstí,
hned v blahobytu žít.
Záleží jakou cestou,
se rohodl jít.

Ale i ty co se rozhodli,
špatnou cestou jít.
Jednou dojdou tam,
kde blahobyt budou mít.

Nemocná duše co nemůže najít klid,
musí prožít několik životů,
aby se mohla napravit.