Bílá krajka, vzdušné zpěnění, jitřní sen,
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně.
Plachý úsměv, bojácné Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrozená, do hrubých ruku vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?
stříbrná pára, již vydechla země.
Přelud, jenž mizí, nehmotné zdání jen,
rozkvetlá větev, jež naklání se ke mně.
Plachý úsměv, bojácné Smím?, mlha, cit,
melodie hodiny ranní.
Kterak tě, zrozená, do hrubých ruku vzít
a nepomačkat tě v pevné dlani?
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
VELIKONOCE - Josef Jelen
Pradávné svátky s pradávnými zvyky a stále novým jarem Vzkříšení Proč bych měl v...
Předjaří - Josef Rybák
Naslouchám řece pod ledem Jako by se v ní už cosi hnulo Slunce se ještě dívá dal...
Někdy se vracíme - Josef Rybák
Někdy se vracíme abychom si ověřili lásku a prsty vnořili do studánek kde řeka z...
Pradávné svátky s pradávnými zvyky a stále novým jarem Vzkříšení Proč bych měl v...
Předjaří - Josef Rybák
Naslouchám řece pod ledem Jako by se v ní už cosi hnulo Slunce se ještě dívá dal...
Někdy se vracíme - Josef Rybák
Někdy se vracíme abychom si ověřili lásku a prsty vnořili do studánek kde řeka z...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva