Když ve tvých stopách kráčím,
vzpomínám na ty krásné časy,
s sebou ty vzpomínky vláčím,
rudou barvou, hořely tvé vlasy.
K večeru, když slunce zapadlo,
za vrcholky modrých hor,
copak by mě tenkrát napadlo,
že slyším, naposledy jejich chór?
Dnes se smutně k horám dívám,
pošlou mi pozdrav do údolí,
jen těžko, smutek v duši skrývám,
dnes už člověk, s ničím nezápolí.
Už jsem téměř všechno vzdal,
jen nikdo mi nevezme vzpomínky,
v srdci mém, zůstává dál žal,
trávou zarůstají, naše pěšinky.
To byly ty naše pěšinky lásky,
po kterých jsem tebe vodil,
dnes lásko, u očích mám vrásky,
dávno, co pusu, na tobě jsem loudil.
Dnes by mi jen tvá přítomnost stačila,
jen abych cítil, teplo tvých dlaní,
tenkrát se mi v žilách, krev bouřila,
ale znovu tě oslovit - věk mi brání.
Přesto, střípek lásky, v srdci zůstal
a s myšlenkou na tebe, chci umírat,
slyšet potůček, co kdysi bublal,
s takovými pocity, do nebe se ubírat.
PeopleSTAR (8 hodnocení)