Zase je těžko, hořko srdci mému a nevím, čím tu bolest ztišit mám. Žárlivost stará srdci zkoušenému zas našeptává: uvěř pochybám. Rtům, polibkům tvým i tvým slzám hněvu i přísahám tvým abych nevěřil a byl ti v patách v krvi podvečerů ... A z polibků i slz tvých popel zbyl. Žárlivost, ta zmije v srdci mém, i lunu uštkne k ránu nad oknem.