Kolik jich jen za den vyslovíme,
jen tak, jakoby nic do větru,
aniž o tom přemýšlíme.
Některá se v nás usadí a nejdou z hlavy,
pořád tiše ševelí jako stébla trávy.
Mohou ublížit víc než nůž a nebo
jiná lidská zbraň.
Tím, že přesně zasáhnou svůj cíl,
a zůstanou s člověkem mnohem dýl,
než by si byl přál.
Mohou být lehká jako pírko,
hladit a konejšit,
snad v člověku probudí
i ten nejkrásnější cit.
Jiná jsou nástrojem smutku
dlouho trvá, než přejdou v zapomnění,
sílu slov člověk občas nedocení.
jen tak, jakoby nic do větru,
aniž o tom přemýšlíme.
Některá se v nás usadí a nejdou z hlavy,
pořád tiše ševelí jako stébla trávy.
Mohou ublížit víc než nůž a nebo
jiná lidská zbraň.
Tím, že přesně zasáhnou svůj cíl,
a zůstanou s člověkem mnohem dýl,
než by si byl přál.
Mohou být lehká jako pírko,
hladit a konejšit,
snad v člověku probudí
i ten nejkrásnější cit.
Jiná jsou nástrojem smutku
dlouho trvá, než přejdou v zapomnění,
sílu slov člověk občas nedocení.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Horský potok - Petronila Ševčíková
Z vrcholku hory stéká potůček do údolí. Po cestě dolů nabývá na síle. Voda přesk...
Poslední pacient - Ondřej Grebík
Tchoře trápí silný kašel ač je silný nekuřák na pohotovost raději zajel jel tam ...
Výletní - Jaroslav Rojíček
Něco si přej, hvězda padá, nohy už máme od rosy, a taky mokrá celá záda, sledova...
Z vrcholku hory stéká potůček do údolí. Po cestě dolů nabývá na síle. Voda přesk...
Poslední pacient - Ondřej Grebík
Tchoře trápí silný kašel ač je silný nekuřák na pohotovost raději zajel jel tam ...
Výletní - Jaroslav Rojíček
Něco si přej, hvězda padá, nohy už máme od rosy, a taky mokrá celá záda, sledova...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva