Musím se smířit s tím,
že naše cesty se už neprotknou.
Nazvala bych to osudem zlým,
mé dlaně tvých se nedotknou.
Jak ale svému srdci poručit,
vždyť nemocné je láskou,
snad výpověď lásky doručit,
zamilovat se, je vždycky sázkou.
A já tebe stále v srdci mám,
s myšlenkou na tebe chodím spát
a to jsem myslela, že tebe znám,
tak aspoň o tobě - nechám si zdát.
Sen odejde a ty odejdeš s ním,
jakoby se vůbec nic nedělo.
Ve snu i milovat tě smím,
k přemýšlení, až svítání mě přimělo.
Je zbytečné. dělat si naděje,
co mělo se stát, se stalo.
Snad vánek trápení odvěje,
celou tu dobu, štěstí snad spalo.
A já ti po vánku,
poslední polibek posílám,
cítím jen vůni heřmánku,
už nemám sílu, bojovat proti přesilám.
PeopleSTAR (5 hodnocení)