Vcházím do tichého lesa,
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
BÍLÁ NOC - Josef Hora
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
POSLEDNÍ OBJEV - Vladimír Bláha
A naposled byla jen tma Tma která se vylila z převržené lahve Veliká tma mezi...
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
POSLEDNÍ OBJEV - Vladimír Bláha
A naposled byla jen tma Tma která se vylila z převržené lahve Veliká tma mezi...
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva