Vcházím do tichého lesa,
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEMÁM NA RŮŽÍCH USTLÁNO
Na růžích ustláno nemám a přesto jsem na světě ráda. Stále lepší cestu životem h...
Z PÍSECKÝCH LETNÍCH MOTIVŮ - Zdeněk Janík
Tak dlouho hledá řeka své koryto až si je najde A potom sbohem řečiště Schni si...
VZPOMÍNÁM NA TY KRÁSNÉ ČASY
Vzpomínám na ty krásné časy, kdy na polích - zrály zlaté klasy. Nebyly ani žádné...
Na růžích ustláno nemám a přesto jsem na světě ráda. Stále lepší cestu životem h...
Z PÍSECKÝCH LETNÍCH MOTIVŮ - Zdeněk Janík
Tak dlouho hledá řeka své koryto až si je najde A potom sbohem řečiště Schni si...
VZPOMÍNÁM NA TY KRÁSNÉ ČASY
Vzpomínám na ty krásné časy, kdy na polích - zrály zlaté klasy. Nebyly ani žádné...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva