Vcházím do tichého lesa,
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
VE VÍRU VÁŠNĚ
Ve víru vášně - hlava se mi točí, ale po chvíli, vše se jinam stočí. Nic nikdy n...
PŘICHÁZÍ PODZIM
Pomaloučku podzim přichází, všemi barvami bude zářit. Člověk i v něm klid nacház...
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
VE VÍRU VÁŠNĚ
Ve víru vášně - hlava se mi točí, ale po chvíli, vše se jinam stočí. Nic nikdy n...
PŘICHÁZÍ PODZIM
Pomaloučku podzim přichází, všemi barvami bude zářit. Člověk i v něm klid nacház...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva