Vcházím do tichého lesa,
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
snad jen stromy mi rozumí.
Hlava únavou mi klesá,
svoji písničku - stromy zašumí.
Ulehnu do měkkého mechu,
budu dýchat vůni lesa,
co trápení je v jednom vzdechu,
snad nade mnou, zapláčou i nebesa.
Smutek uléhá se mnou,
stále se mě pevně drží,
útěchy - ty se mnou ani nehnou
a já už vím, jak tvá zrada mrzí.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
LÁSKO, DĚKUJI TI
Snad někdy mi připadá, že na světě jsem sám. Milá řekne: "Co tě napadá!" Vždyť j...
SEJDEŠ SE S NÁMI AŽ RÁNO
Na východě svítá, začíná nový den. Má milá mě vítá a končí krásný sen. Tak víte...
TAKHLE TO NEBYLO VŽDYCKY
Vítr si se suchým listím hraje, snad jakoby ani zima nebyla. Když napadne sníh, ...
Snad někdy mi připadá, že na světě jsem sám. Milá řekne: "Co tě napadá!" Vždyť j...
SEJDEŠ SE S NÁMI AŽ RÁNO
Na východě svítá, začíná nový den. Má milá mě vítá a končí krásný sen. Tak víte...
TAKHLE TO NEBYLO VŽDYCKY
Vítr si se suchým listím hraje, snad jakoby ani zima nebyla. Když napadne sníh, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva