Smutný příběh, se šťastným koncem
Smutný příběh vám povím,
o jednom malém děvčátku,
bydlela jako v domečku sovím,
tak začnu pěkně od počátku.
Když přišla na tento svět,
maminka se jí zřekla,
dnes je to dívka jako květ,
smutek ji provázel - jak už jsem řekla.
Mezi cizími lidmi vyrůstala,
nepoznala lásku, něhu,
přesto pro ně květy natrhala,
usínala na voňavém mechu.
Žila snad jako Sněhurka,
jen ti kamarádi scházeli,
společnost dělala jí andulka
a všichni, pod nohy jí klacky házeli.
Přesto vyrostla v dobrého člověka,
nezná, co je nenávist a zloba,
jen tak ničeho se neleká,
snad už minula, ta nešťastná doba.
A já jí to strašně přeji,
by konečně šťastná byla,
ať láska a pohlazení hřejí,
celý život, o takovém štěstí snila.
PeopleSTAR (7 hodnocení)