Snad jenom na tu jednu jedinou

Čas neúprosně kráčí dál a dál,
za život nebylo těch lásek málo.
I zklamání se člověk tenkrát smál,
ale není na co vzpomínat - co by za to stálo.

Snad jenom na tu jednu jedinou,
lásku, co v srdci jizvu zanechala,
věřil jsem, že všechna zklamání pominou,
tvá slova mě ale v klidu nenechala.

Jako bys mi do srdce vrážela nůž,
tak mě tvá slova tenkrát ranila.
Stále vidím na tvých rtech růž,
to tvá krása - zcela mě zmámila.

Nepotkal jsem za celý život
opravdu krásnější ženu,
byl jsem snad nezkušený pilot
a láska se změnila v mořskou pěnu.

Stále se k této lásce vracím,
ale nevrátí mi ji ani mořský příboj.
Vím, že své naděje ztrácím,
tahle láska měla, velmi špatný vývoj.

Ale zapomenout se na ni nedá,
často mým snem se prochází,
pak člověk celý život štěstí hledá,
tak řekni, kde ty své štěstí nacházíš!