Už vycházíš jak večernice
a já ti běžím s nocí vstříc.
Už zvoní talíře a lžíce.
Ty jíš tak málo. Skoro nic.
Skřítkové zpod tvých dlouhých kštic
ti hledí mlčky na střevíce.
Nebe je jako plachetnice.
/Nezapomeňme na měsíc!/
Zatímco střásáš snění s víček,
ukrývám v kapse malý klíček
od čarovného pokoje.
Vše minulé a všecko příští
se ztrácí ve tmě na schodišti
jak bílá vlečka závoje.
a já ti běžím s nocí vstříc.
Už zvoní talíře a lžíce.
Ty jíš tak málo. Skoro nic.
Skřítkové zpod tvých dlouhých kštic
ti hledí mlčky na střevíce.
Nebe je jako plachetnice.
/Nezapomeňme na měsíc!/
Zatímco střásáš snění s víček,
ukrývám v kapse malý klíček
od čarovného pokoje.
Vše minulé a všecko příští
se ztrácí ve tmě na schodišti
jak bílá vlečka závoje.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva