Už vycházíš jak večernice
a já ti běžím s nocí vstříc.
Už zvoní talíře a lžíce.
Ty jíš tak málo. Skoro nic.
Skřítkové zpod tvých dlouhých kštic
ti hledí mlčky na střevíce.
Nebe je jako plachetnice.
/Nezapomeňme na měsíc!/
Zatímco střásáš snění s víček,
ukrývám v kapse malý klíček
od čarovného pokoje.
Vše minulé a všecko příští
se ztrácí ve tmě na schodišti
jak bílá vlečka závoje.
a já ti běžím s nocí vstříc.
Už zvoní talíře a lžíce.
Ty jíš tak málo. Skoro nic.
Skřítkové zpod tvých dlouhých kštic
ti hledí mlčky na střevíce.
Nebe je jako plachetnice.
/Nezapomeňme na měsíc!/
Zatímco střásáš snění s víček,
ukrývám v kapse malý klíček
od čarovného pokoje.
Vše minulé a všecko příští
se ztrácí ve tmě na schodišti
jak bílá vlečka závoje.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
DO ALBA D. F. IVANOVOVÉ - M. J. Lermontov
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
Kdyby tě svět i osud oklamal a zkrušil na životní pouti, přečti si tyto verše - ...
VESELÁ SERENÁDA - Maxim Rylskyj
Já pod tvými okny stál chvíli u špinavé odřené zdi. Neslušné kresby tam byly, sn...
NEBE SE USMÍVALO NA ŘEKU - Vítězslav Nezval
Nebe se usmívalo na řeku, mladě i unaveně. Tak přilne člověk k člověku, tak př...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva