Už vycházíš jak večernice
a já ti běžím s nocí vstříc.
Už zvoní talíře a lžíce.
Ty jíš tak málo. Skoro nic.
Skřítkové zpod tvých dlouhých kštic
ti hledí mlčky na střevíce.
Nebe je jako plachetnice.
/Nezapomeňme na měsíc!/
Zatímco střásáš snění s víček,
ukrývám v kapse malý klíček
od čarovného pokoje.
Vše minulé a všecko příští
se ztrácí ve tmě na schodišti
jak bílá vlečka závoje.
a já ti běžím s nocí vstříc.
Už zvoní talíře a lžíce.
Ty jíš tak málo. Skoro nic.
Skřítkové zpod tvých dlouhých kštic
ti hledí mlčky na střevíce.
Nebe je jako plachetnice.
/Nezapomeňme na měsíc!/
Zatímco střásáš snění s víček,
ukrývám v kapse malý klíček
od čarovného pokoje.
Vše minulé a všecko příští
se ztrácí ve tmě na schodišti
jak bílá vlečka závoje.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
ODKUD? - Jaroslav Vrchlický
Odkud jen se bere síla v nás, stokrát zdeptána, že vstane zas? Je to úděl božstv...
SLOVO - Jaroslav Vrchlický
Lidské slovo málo platí, nejbližší je chvíle zchvátí. Lidské slovo v duše bědnu...
ZMĚNĚNÁ BARVA - B. Mathesius
Vlasy mé přec jak eben jsou černé, změnily barvu snad v očích tvých? To jenom na...
Odkud jen se bere síla v nás, stokrát zdeptána, že vstane zas? Je to úděl božstv...
SLOVO - Jaroslav Vrchlický
Lidské slovo málo platí, nejbližší je chvíle zchvátí. Lidské slovo v duše bědnu...
ZMĚNĚNÁ BARVA - B. Mathesius
Vlasy mé přec jak eben jsou černé, změnily barvu snad v očích tvých? To jenom na...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva