Sousedům kouří se z komína,
příroda neví či spát nebo bdít.
Žena u okna na mládí vzpomíná,
pak nechá proudit fantazie cit.
Kouř maluje kresby do nebíčka,
jako malíř na modrošedém plátně.
Z dýmu tvoří se touhy srdíčka,
to andělé veršují o lásce básně.
Ženu prostoupil něžný cit,
stáří však krásou neplýtvá a nehýčká.
Budeš ji muži stále věrně chtít,
když již vrásky zdobí ji líčka?
PeopleSTAR (1 hodnocení)