Život, láska, štěstí,
jen tři obyčejná slova.
Kdo osud nám ale věští?
Vždy je třeba začít znova.
Studenou rosou se procházím,
očistit chci svoji duši,
jen těžko se vyhnu nesnázím,
mé srdce často strachem buší.
Bílé břízy smutně mně sledují,
ale těžko pochopí mé trápení,
černé mraky se nade mnou stahují,
kde jen ta čistá láska pramení?
Ani slunce se dnes nesměje,
že by mu také do smíchu nebylo?
Mé štěstí pohltí závěje,
proč jen trochu mi ho nezbylo?
Snad aspoň jinde se zastaví,
učiní šťastnými spoustu lidí,
že se mi vyhlo, tím to napraví.
Zeptám se - proč mne ale šidí?
jen tři obyčejná slova.
Kdo osud nám ale věští?
Vždy je třeba začít znova.
Studenou rosou se procházím,
očistit chci svoji duši,
jen těžko se vyhnu nesnázím,
mé srdce často strachem buší.
Bílé břízy smutně mně sledují,
ale těžko pochopí mé trápení,
černé mraky se nade mnou stahují,
kde jen ta čistá láska pramení?
Ani slunce se dnes nesměje,
že by mu také do smíchu nebylo?
Mé štěstí pohltí závěje,
proč jen trochu mi ho nezbylo?
Snad aspoň jinde se zastaví,
učiní šťastnými spoustu lidí,
že se mi vyhlo, tím to napraví.
Zeptám se - proč mne ale šidí?
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva