Život, láska, štěstí,
jen tři obyčejná slova.
Kdo osud nám ale věští?
Vždy je třeba začít znova.
Studenou rosou se procházím,
očistit chci svoji duši,
jen těžko se vyhnu nesnázím,
mé srdce často strachem buší.
Bílé břízy smutně mně sledují,
ale těžko pochopí mé trápení,
černé mraky se nade mnou stahují,
kde jen ta čistá láska pramení?
Ani slunce se dnes nesměje,
že by mu také do smíchu nebylo?
Mé štěstí pohltí závěje,
proč jen trochu mi ho nezbylo?
Snad aspoň jinde se zastaví,
učiní šťastnými spoustu lidí,
že se mi vyhlo, tím to napraví.
Zeptám se - proč mne ale šidí?
jen tři obyčejná slova.
Kdo osud nám ale věští?
Vždy je třeba začít znova.
Studenou rosou se procházím,
očistit chci svoji duši,
jen těžko se vyhnu nesnázím,
mé srdce často strachem buší.
Bílé břízy smutně mně sledují,
ale těžko pochopí mé trápení,
černé mraky se nade mnou stahují,
kde jen ta čistá láska pramení?
Ani slunce se dnes nesměje,
že by mu také do smíchu nebylo?
Mé štěstí pohltí závěje,
proč jen trochu mi ho nezbylo?
Snad aspoň jinde se zastaví,
učiní šťastnými spoustu lidí,
že se mi vyhlo, tím to napraví.
Zeptám se - proč mne ale šidí?
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
NEVĚSTKY - Bohuslav Richter
Stále v nich bloudí něco zapomenutého. A potom zjistí, že je to láska. Marnivě...
JARNÍ PROCHÁZKA - Bohuslav Richter
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
Stále v nich bloudí něco zapomenutého. A potom zjistí, že je to láska. Marnivě...
JARNÍ PROCHÁZKA - Bohuslav Richter
Co to jen se mnou vyvádíš, čerstvoučká zeleni stromů, že se tak toulám přírodou ...
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva