Štěstí ti nic neřekne

Večer usínáš s pocitem viny,
že jsi mohl, vše udělat lépe.
Ale život má i stránky stinný
a někdy s námi, pěkně klepe.

I tu tvoji duši, získat se snaží,
ale o tu musíš bojovat,
kdo zlo činí, v pekle se smaží,
život musíš vždycky, dobře sledovat.

Jinak ti rychle udělá z pohody peklo,
nestačíš se tomu ani divit!
Nečekej, že by ti o tom štěstí řeklo,
pak špatnou úrodu, můžeš sklidit.

Štěstí je někdy příliš zrádné,
na jeho křídlech klidně létáš,
přitom máš podezření pádné
a klidně si to líbit necháš.

To už tak v životě chodí,
že někdy nechceš slyšet pravdu,
přitom tě dívka za nos vodí
a najednou dostaneš, pořádnou dardu.

Ale ani ta tě ještě neprobudí,
lepit se něco snažíš neustále,
nečekej - kamarád tě nepovzbudí
a vidíš - mohl jsi dávno být už dále.