Den dohasíná a noc se vkrádá,
vše se v černou tmu ponoří,
že tu nejsi, mé srdce strádá,
jen stromy, tiše ke mě hovoří.
Můj velký žal utišit chtějí
a já na oplátku se jim svěřím,
jen ony o mém smutku vědět smějí,
nechají si vše pro sebe - já jim věřím.
Mí dobří přátelé to jsou,
poskytnou mi přístřeší, když prší,
pod svou střechu srdečně zvou,
ochrání mě, když z nebe blesky srší.
Tak ráda se k nim vracím,
neznají špatné vlastnosti lidí,
v tichu lesa trochu se ztrácím,
to jen člověk, druhého člověka šidí.
PeopleSTAR (5 hodnocení)