Tak dlouho někdo z nás se načeká,
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se přeženou
a do tmy svítí bílý sen a sen.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její tiskneš na prsten.
Usměj se, lásko, třeba slzami,
když jméno vepsali jsme ke jménu,
my dnes to zlaté slunce nad námi
vzali jsme do dvou našich prstenů.
/Prsten na cestu, 1957/
po horách bloudí, kolem dravých řek.
A dlouho nepotkává člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.
Dál sněží, bouře dál se přeženou
a do tmy svítí bílý sen a sen.
A jednou srdcem stojíš před ženou
a jméno její tiskneš na prsten.
Usměj se, lásko, třeba slzami,
když jméno vepsali jsme ke jménu,
my dnes to zlaté slunce nad námi
vzali jsme do dvou našich prstenů.
/Prsten na cestu, 1957/
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
VÁNICE - Stěpan Ščipačov
Vánice, že by vlci zabloudili! Práší a mete, zvedá k nebi sníh. V galoších žena ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva