Jsem ponořena ve tmě
a netuším, kdy přijde den.
Ta hořkost, hluboko je ve mně,
už ani nevěřím, v krásný sen.
Naděje ale umírá poslední
a já bych se jí dočkat chtěla,
bude to chvíle, ta nevšední,
pak snad budoucnost - bude skvělá.
Přichází štěstí, naděje svítá,
zase se nějaký zázrak stane,
slunce nový den, opět vítá
a příjemný vánek zase vane.
Zbytečně jsem tedy nečekala,
dočkám se snad radosti?
Proč jsem tenkrát nepočkala,
proč - neužila jsem si mladosti.
Dnes už nic nevrátím zpátky,
ale přesto bych to chtěla.
Vrátit se nazpět zadními vrátky,
bych tě milovat, zase směla.
PeopleSTAR (5 hodnocení)