Nekonečný je vesmír,
nekonečná je touha.
Ze země vytryskl gejzír,
život je, jen chvíle pouhá.
Co je člověk tady na Zemi?
Je jako zrnko prachu,
často je obehnán mřížemi
a místo radosti, zažívá strachu.
I mraky zastíní sluníčko,
nepropustí na Zem teplo,
nevzejde v zemi malé zrníčko
a hejno vran, k nebi vzlétlo.
Kde je to mé štěstí,
na které stále čekám!
Člověk si životem, cestu klestí,
překážky, pomyslným mečem sekám.
To hvězdy na nebi mi odpoví,
na všechny moje otázky,
nikdo jiný se to nedoví,
to jsou ty naše - tajné procházky.
nekonečná je touha.
Ze země vytryskl gejzír,
život je, jen chvíle pouhá.
Co je člověk tady na Zemi?
Je jako zrnko prachu,
často je obehnán mřížemi
a místo radosti, zažívá strachu.
I mraky zastíní sluníčko,
nepropustí na Zem teplo,
nevzejde v zemi malé zrníčko
a hejno vran, k nebi vzlétlo.
Kde je to mé štěstí,
na které stále čekám!
Člověk si životem, cestu klestí,
překážky, pomyslným mečem sekám.
To hvězdy na nebi mi odpoví,
na všechny moje otázky,
nikdo jiný se to nedoví,
to jsou ty naše - tajné procházky.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva