Tak strašně dlouho, jsem tady nebyla,
už dávno tu není alej stromů,
jen výhled stará lípa zakryla,
ale přesto, ráda se vracím domů.
Sejdu z vršíčku do údolí,
projdu se krajinou známou,
na hřbitově u srdíčka zabolí,
svou lásku tady mám, ale dávnou.
Melancholie a smutek na mě padá,
přesto jsem šťastna, že jsem doma,
splav zbytečně, můj zrak hledá,
vybavit si vše, už nejsem schopna.
Je to víc než polovina století,
co tady prošlo nových lásek!
Nakonec do světa - všichni se rozletí
a nás zdobí, jen těch pár vrásek.
už dávno tu není alej stromů,
jen výhled stará lípa zakryla,
ale přesto, ráda se vracím domů.
Sejdu z vršíčku do údolí,
projdu se krajinou známou,
na hřbitově u srdíčka zabolí,
svou lásku tady mám, ale dávnou.
Melancholie a smutek na mě padá,
přesto jsem šťastna, že jsem doma,
splav zbytečně, můj zrak hledá,
vybavit si vše, už nejsem schopna.
Je to víc než polovina století,
co tady prošlo nových lásek!
Nakonec do světa - všichni se rozletí
a nás zdobí, jen těch pár vrásek.
Básničky pro kluky | Básničky pro holky | Smutné básničky | Básně na dobrou noc | Básničky o lásce | Abstraktní básničky
PeopleSTAR (9 hodnocení)
Další příspěvky autora
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
JARNÍ NEPOKOJ - Bohuslav Richter
Tráva se probouzí. zezelená za chvilku, až přinesou jí deště jarní košilku. Na ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva