To jsem byla ještě hloupá
Tak ráda na to vzpomínám,
jak vždycky jsi mě uháněl,
nic ti přece nezazlívám,
jen hrůzu jsi mi naháněl.
To jsem byla, skoro ještě děcko,
ale věř, že měla jsem tě ráda,
člověk ve čtrnácti, nemůže znát všecko
a po tolika letech, mám už jenom kamaráda.
Přesto za to, co jsme spolu prožili,
jsem ti převelice vděčná,
není nic, co lásce bychom dlužili,
hloupě jsem si myslela, že je láska věčná.
Naučil jsi mě ale milovat,
tam často, se mé vzpomínky toulají,
přátelství, snažíme se uchovat
a naše setkání, srdečná bývají.
A čas tak neúprosně letí,
nehrozí, že by se zpátky vrátil,
jen člověk do budoucnosti smutně hledí,
tu naši lásku, osud zlý zvrátil.
PeopleSTAR (10 hodnocení)