Do noci temnýma očima blýská les,
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
srpen se prodírá pralesem klasů
a hrne mou krev po řece na starý jez,
kde v olších praskají jiskry tvých vlasů.
Že jsme se nesešli tenkrát? Že zdaleka
obcházím smrk, který jako já stárne?
Vysoký srpne, ať tě má váhavost neleká,
hrej tomu, kdo přijde tam na schůzku
za mne!
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva