Odpluji vesmírným korábem
a možná, že se nevrátím.
Jitřenka vyjde nad ránem,
snad cestou, lásku neztratím.
Bude mně stále dávat naději,
že tam na Zemi na mě čekáš,
vesmírným bouřím, vyhnu se raději,
proč jsem to udělal, ty se zeptáš.
Je to touha po dobrodružství - snad,
to člověk stále po něčem touží,
zažije lásky vzplanutí i chlad,
životem se prožene, tolik bouří!
Proto do nekonečného ticha se chystám,
tam neexistují žádné svody,
dám přednost krásným nymfám,
do nebe ale nevedou, žádné schody.
Tak moje lásko, čekej tady na mě!
Touha po tobě určitě silná bude,
pak necháme se oddat v chrámě,
krásně jako na Zemi, není všude.
PeopleSTAR (7 hodnocení)