Vítr jsem prosila o ticho,
oblohu o modré nebe,
usedla do voňavé trávy
a snila, že jsem vedle tebe.
Cvrčci to hned postřehli,
někdo, že je v písni ruší,
udiveně jali se naslouchat,
srdce jak v prsou mi buší.
oblohu o modré nebe,
usedla do voňavé trávy
a snila, že jsem vedle tebe.
Cvrčci to hned postřehli,
někdo, že je v písni ruší,
udiveně jali se naslouchat,
srdce jak v prsou mi buší.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
SNÍH V JOŠINU - Boh. Mathesius
Odkud ta záře? Ranní snad luny zář bledá tě zalila, krajino? Ne, to jen bílý sní...
NAČ SE LOUČIT? - Boh. Mathesius
To přece ví každý - konce dva pasu nejprve se rozejdou, potom však spojí: Tak i ...
VIDÍM ZÁŘI NAD KRAJINOU
Vidím záři nad krajinou, konečně jakési světlo. Dnes je nám ho třeba! A kdopak n...
Odkud ta záře? Ranní snad luny zář bledá tě zalila, krajino? Ne, to jen bílý sní...
NAČ SE LOUČIT? - Boh. Mathesius
To přece ví každý - konce dva pasu nejprve se rozejdou, potom však spojí: Tak i ...
VIDÍM ZÁŘI NAD KRAJINOU
Vidím záři nad krajinou, konečně jakési světlo. Dnes je nám ho třeba! A kdopak n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva