Trpaslík a víla z levandule
Déšť chladí sluncem rozpálené střechy,
zahrada vstřebává vláhu s rozkoší.
Z květů levandule se ozývají vzdechy,
levandulová víla s trpaslíkem hřeší.
Probudil ji něžně ze spánku,
šeptá ji jsi má půvabně levandulová.
Déšť tluče jako švec do verpánku,
na trochu klidu tak šance nulová.
Vzlétneme spolu až nad mraky,
vždyť nemáš křídla trpaslíku.
Ty však ano vílo a láska koná zázraky,
veškeré nesnáze překonáme v mžiku.
Pomůže i tvůj levandule květ,
silná vůně stoupá vysoko a nadnáší.
Není nic nemožné pro pohádkový svět,
láska do života spokojenost přináší.
PeopleSTAR (1 hodnocení)