Ty se mi snad zase zdáš,
tolik jsem toužila po klidu,
vždyť dávno mě přece znáš,
ale zasel jsi ve mně - semínko neklidu.
Chci si odpočinout a být svou paní,
nechci se nikomu už podřizovat,
tolik nesnáším to tvé lhaní
a nenechám si nic nařizovat.
Vydám se sama na dalekou cestu,
jen vzpomínky se mnou budou kráčet,
kroky mé povedou k rodnému městu,
vím, že slzy tváře, mé budou smáčet.
Pokaždé jsem trochu naměkko,
když vracím se na ta místa,
říkal jsi mi tak krásně - POMNĚNKO,
teď tvou láskou, vůbec si nejsem jista.
Přeji si, by ses zatím nevracel,
ještě nevím, kdy já se vrátím,
snad jsi někde lásku poztrácel,
v tvých vzpomínkách se ztratím.
Ale v mém srdci zůstaneš,
nejde vymazat tolik roků,
snad už za vyučenou dostaneš
a budeš se bát dalších kroků.
PeopleSTAR (7 hodnocení)