Ve slovech upřímných se veršík skrývá,
jako anděl v nekonečném vesmíru.
Na mysl mou přišla vzpomínková,
psaná srdcem skromně na list papíru.
Již čtyři roky se na mě shora dívá,
tvář vlídná, usměvavá, veselá.
Chrání mne když občas se stmívá,
každý máme svého strážného anděla.
Něžně mě hladí tvá bělostná křídla,
stále jsi se mnou v představách.
Skrytá v obláčku jako z pěny mýdla,
hlídáš kroky opouštím-li domova práh.
Večer na polštáři spřádám sen zlehýnka,
můj dech s láskou střeží má drahá maminka.
jako anděl v nekonečném vesmíru.
Na mysl mou přišla vzpomínková,
psaná srdcem skromně na list papíru.
Již čtyři roky se na mě shora dívá,
tvář vlídná, usměvavá, veselá.
Chrání mne když občas se stmívá,
každý máme svého strážného anděla.
Něžně mě hladí tvá bělostná křídla,
stále jsi se mnou v představách.
Skrytá v obláčku jako z pěny mýdla,
hlídáš kroky opouštím-li domova práh.
Večer na polštáři spřádám sen zlehýnka,
můj dech s láskou střeží má drahá maminka.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
Horský potok - Petronila Ševčíková
Z vrcholku hory stéká potůček do údolí. Po cestě dolů nabývá na síle. Voda přesk...
Poslední pacient - Ondřej Grebík
Tchoře trápí silný kašel ač je silný nekuřák na pohotovost raději zajel jel tam ...
Výletní - Jaroslav Rojíček
Něco si přej, hvězda padá, nohy už máme od rosy, a taky mokrá celá záda, sledova...
Z vrcholku hory stéká potůček do údolí. Po cestě dolů nabývá na síle. Voda přesk...
Poslední pacient - Ondřej Grebík
Tchoře trápí silný kašel ač je silný nekuřák na pohotovost raději zajel jel tam ...
Výletní - Jaroslav Rojíček
Něco si přej, hvězda padá, nohy už máme od rosy, a taky mokrá celá záda, sledova...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva