Už nechci a nemohu mlčet,
nechci si to vzíti do hrobu,
venku začíná drobně pršet,
můj sen nabírá určitou podobu.
Měla jsem tě chlapče ráda,
jen jsem ti to nikdy neřekla,
v tobě jsem měla i kamaráda,
míra trpělivosti teď přetekla.
Čas letí jako splašený
a mě času tolik už nezbývá,
říci pravdu - správné je řešení,
jen těch sil, rychle ubývá.
Dokud můžem ještě milovat,
vyslechni prosím mé vyznání,
zbytečné je zázraky slibovat,
trochu smutné je mé doznání.
Nechali jsme plynout čas,
bez lásky tak smutný byl!
Už zešedivěl i můj vlas,
možná, že o mé lásce, jsi snil.
Škoda každé promařené vteřiny,
co všechno jsme mohli prožít
i tohle jsou nenapravitelné zločiny,
a my nemuseli - se zklamání dožít.
PeopleSTAR (6 hodnocení)