Vánice, že by vlci zabloudili!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích -
jen kdyby někdo kožíšek ten s něhou
svlékl jí z ramen, střásl s něho sníh!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích -
jen kdyby někdo kožíšek ten s něhou
svlékl jí z ramen, střásl s něho sníh!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
ROZHOVOR - Jan Skácel
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
Jak se ti daří, můj milý? Jako stromečku, ke kterému přivázali ovečku, aby neza...
DOMA - Josef Rybák
A jsou tam stromy staré tři sta let. A stády vytepaný brod, kam z noci k ránu ch...
BALATON - Jan Skácel
U břehu po kolena stojí rákosí a šeptá, šeptá větru po vůli. Vlny narážejí na ků...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva