Vánice, že by vlci zabloudili!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích -
jen kdyby někdo kožíšek ten s něhou
svlékl jí z ramen, střásl s něho sníh!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích -
jen kdyby někdo kožíšek ten s něhou
svlékl jí z ramen, střásl s něho sníh!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
NAROZENÍ KRISTOVO - K. J. ERBEN
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva