Važte si vždycky své mámy

Slza se zaleskne v tvém oku,
když si na mámu vzpomeneš,
dnes už nezáleží na nějakém kroku,
ale vzpomínky v srdci na ni - nalezneš.

Jak bývalo vždycky dobře u ní,
jako kvočna tebe chránila,
připadal sis jako na výsluní,
ale pak tě láska jedné dívky zmámila.

Myslel sis, že máš jenom mámu rád
a do tvého srdce se vejde tolik lásky!
Nejdřív to byl tvůj nejlepší kamarád,
ale miloval jsi i máminy vrásky.

Mít mámu je to nejcennější na světě,
její láska i teplo domova hřeje,
snad je to tak i na jiné planetě,
každému to štěstí ale člověk přeje.

Kdo jednou pak mámu ztratí,
jakoby odešlo spát navždy sluníčko,
snad celý život jsme s její láskou spjati
a při vzpomínce, dlouho bolí srdíčko.

Važte si vždycky své mámy
a zpátky jí její lásku vracejte!
Ať co nejdéle je tady s vámi,
by něčím se trápila - příležitost ji nedejte.