Vzpomeň si na čarovnou noc,
kdy skřítkové ti nesli, plnou náruč květů.
Ještě tenkrát - nechtěla jsi moc,
stačilo, když jsi slyšela, tu jednu krásnou větu.
V kapradí a ve stínu lesa,
skřítkové se skrývali,
tam, kde stráň k řece klesá,
tam o lásce, jsme snívali.
Pod hlavou z mechu polštářek,
nad sebou hvězdné nebe,
to byl pro nás tenkrát oltářek
a vím, že miloval jsem tebe.
Dnes ve stínu kapradiny přemýšlím,
kde ti skřítkové udělali chybu,
jen pro sebe, teď omluvu vymýšlím,
už nemá cenu prosit o pomoc, zlatou rybu.
PeopleSTAR (4 hodnocení)