Tys ruku svou položila
na moji pyšnou skráni,
Tys ústy něco šeptala
tak jako požehnání.
Tys rozevřela duši mou
ve sladké lásky době,
a co jsem snít si netroufal ---
Tys vinula mne k sobě.
Tys posvětila harfu mou
i celé srdce moje,
Tys požehnala písni mé
do posvátného boje.
Z mých očí slzy zmizely
a z čela mého vrásky,
v mé duši vyjasnilo se ---
a já jsem věštec lásky.
na moji pyšnou skráni,
Tys ústy něco šeptala
tak jako požehnání.
Tys rozevřela duši mou
ve sladké lásky době,
a co jsem snít si netroufal ---
Tys vinula mne k sobě.
Tys posvětila harfu mou
i celé srdce moje,
Tys požehnala písni mé
do posvátného boje.
Z mých očí slzy zmizely
a z čela mého vrásky,
v mé duši vyjasnilo se ---
a já jsem věštec lásky.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva