Desetkrát napadl sníh do klína Venuši
v parku
a ona lehounkým gestem jej pokaždé smetla.
Ústa jí přelétl úsměv a ňadra vztyčila hroty,
drážděna pohledy chodců a doteky světla.
Kameni, co je to v tobě? Kameni, Venuše,
země!
Dovol, ať v tebe vstoupím. Otevři
přede mnou dveře,
abych poznal, čím mlčíš, čím žhavíš
studený křemen,
čím probouzíš ňadra a rty a divoké keře?
Jehla se zlatou nití se začíná probírat
ve mně,
zima se rozpouští zvolna v leptavém louhu.
I skřivan prorazil strop a k obloze nese
závrať kamenných soch a jejich třaskavou
touhu.
v parku
a ona lehounkým gestem jej pokaždé smetla.
Ústa jí přelétl úsměv a ňadra vztyčila hroty,
drážděna pohledy chodců a doteky světla.
Kameni, co je to v tobě? Kameni, Venuše,
země!
Dovol, ať v tebe vstoupím. Otevři
přede mnou dveře,
abych poznal, čím mlčíš, čím žhavíš
studený křemen,
čím probouzíš ňadra a rty a divoké keře?
Jehla se zlatou nití se začíná probírat
ve mně,
zima se rozpouští zvolna v leptavém louhu.
I skřivan prorazil strop a k obloze nese
závrať kamenných soch a jejich třaskavou
touhu.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Z ÚSMĚVŮ IDIOTA - Jan Vodňanský
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
Snáší se večer, nesnáším, že jsem sám ... a noční klid, a že ten večer tě někde...
SEDÍ PÁN - Jan Vodňanský
Sedí pán Při malém pivu Ve tváři má Zděšení Není ani Příliš divu Padá na něj Leš...
ROZHOVOR - Jindřich Hořejší
Má matka mazlení ráda neměla. Jen jednou, to už pozbývala sluchu, jsem přitiskl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva