Rok k roku vrší se vráska k vrásce.
Do vlasů babí léto slétlo podzimně.
A ona v rozpacích a náhlé bázni ptá se:
„Máš ještě… máš mne rád? A neopustíš mě?“
On dlouze dívá se na známé rysy její,
v nichž plachý dívčí stud zas vidí po časech,
a šeptá: „Kdyby bylo stokrát podzimněji,
co lásce po mládí? Co lásce po kráse?
Tak jako pták je zavřen pod poklopem nebe
a nemá z něho kudy ven,
tak já do tvého života jsem navždy uzavřen."
Do vlasů babí léto slétlo podzimně.
A ona v rozpacích a náhlé bázni ptá se:
„Máš ještě… máš mne rád? A neopustíš mě?“
On dlouze dívá se na známé rysy její,
v nichž plachý dívčí stud zas vidí po časech,
a šeptá: „Kdyby bylo stokrát podzimněji,
co lásce po mládí? Co lásce po kráse?
Tak jako pták je zavřen pod poklopem nebe
a nemá z něho kudy ven,
tak já do tvého života jsem navždy uzavřen."
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Kometa - Jaroslav Nohavica
Spatřil jsem kometu oblohou letěla chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela zmizela...
Síla slova
Sociální sítě jsou moderna času, přesto se mnohý může cítit sám. Nenahradí často...
Sluneční sonet - Jiří Žáček
Havraní křídla tmy přikryla celý obzor a my, ztracení dole pod hvězdami, hledáme...
Spatřil jsem kometu oblohou letěla chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela zmizela...
Síla slova
Sociální sítě jsou moderna času, přesto se mnohý může cítit sám. Nenahradí často...
Sluneční sonet - Jiří Žáček
Havraní křídla tmy přikryla celý obzor a my, ztracení dole pod hvězdami, hledáme...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva