V hluboké dálce někde dřímá luna,
na ostří metlic nabodena,
zmatena slastí jako žena,
tak žádoucí, tak tajuplná.
Doteky něžné, bázeň, zdali svolí,
plní tu noc až po okraje její.
Jaké to struny uvnitř nás se chvějí
a jaký hřích jak réva pne se k holi?
Tu noc jsem probděl nad záhony mraků,
tu noc jsem váhal chvíle sčítaje,
až přelila se tma a z dálky do kraje
se luna valila, nesena křídly ptáků.
na ostří metlic nabodena,
zmatena slastí jako žena,
tak žádoucí, tak tajuplná.
Doteky něžné, bázeň, zdali svolí,
plní tu noc až po okraje její.
Jaké to struny uvnitř nás se chvějí
a jaký hřích jak réva pne se k holi?
Tu noc jsem probděl nad záhony mraků,
tu noc jsem váhal chvíle sčítaje,
až přelila se tma a z dálky do kraje
se luna valila, nesena křídly ptáků.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
NAROZENÍ KRISTOVO - K. J. ERBEN
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
Stíla panenka Marie, jako růžička červená. Přišel je k ní anděl Páně, dal pozdr...
VERŠE PSANÉ NA VODU - Mathesius
Bezvýznamný milenec Měla jsi milenců, kolik má děr košíček na květiny: Je to ta...
VŮNĚ - Mathesius
V měsíci máji oranží v květu vůni jsem pil: Voní jak rukáv milenky dávné, kterou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva