V hluboké dálce někde dřímá luna,
na ostří metlic nabodena,
zmatena slastí jako žena,
tak žádoucí, tak tajuplná.
Doteky něžné, bázeň, zdali svolí,
plní tu noc až po okraje její.
Jaké to struny uvnitř nás se chvějí
a jaký hřích jak réva pne se k holi?
Tu noc jsem probděl nad záhony mraků,
tu noc jsem váhal chvíle sčítaje,
až přelila se tma a z dálky do kraje
se luna valila, nesena křídly ptáků.
na ostří metlic nabodena,
zmatena slastí jako žena,
tak žádoucí, tak tajuplná.
Doteky něžné, bázeň, zdali svolí,
plní tu noc až po okraje její.
Jaké to struny uvnitř nás se chvějí
a jaký hřích jak réva pne se k holi?
Tu noc jsem probděl nad záhony mraků,
tu noc jsem váhal chvíle sčítaje,
až přelila se tma a z dálky do kraje
se luna valila, nesena křídly ptáků.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
AŽ SE JARO VRÁTÍ - J. V. Sládek
Až se jaro vrátí, ó, to bude ráj! Zelenat se bude celý širý kraj. Slunce bude h...
ČEPOBITÍ - Jiří Wolker
Trubači troubili čepobití v kasárnách za městem, já se svoji milou ležel jsem na...
PLACE DU TERTRE - Vítězslav Nezval
Lásko setkáme se spolu až se světu poštěstí sedět u jednoho stolu na jediném nám...
Až se jaro vrátí, ó, to bude ráj! Zelenat se bude celý širý kraj. Slunce bude h...
ČEPOBITÍ - Jiří Wolker
Trubači troubili čepobití v kasárnách za městem, já se svoji milou ležel jsem na...
PLACE DU TERTRE - Vítězslav Nezval
Lásko setkáme se spolu až se světu poštěstí sedět u jednoho stolu na jediném nám...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva