V hluboké dálce někde dřímá luna,
na ostří metlic nabodena,
zmatena slastí jako žena,
tak žádoucí, tak tajuplná.
Doteky něžné, bázeň, zdali svolí,
plní tu noc až po okraje její.
Jaké to struny uvnitř nás se chvějí
a jaký hřích jak réva pne se k holi?
Tu noc jsem probděl nad záhony mraků,
tu noc jsem váhal chvíle sčítaje,
až přelila se tma a z dálky do kraje
se luna valila, nesena křídly ptáků.
na ostří metlic nabodena,
zmatena slastí jako žena,
tak žádoucí, tak tajuplná.
Doteky něžné, bázeň, zdali svolí,
plní tu noc až po okraje její.
Jaké to struny uvnitř nás se chvějí
a jaký hřích jak réva pne se k holi?
Tu noc jsem probděl nad záhony mraků,
tu noc jsem váhal chvíle sčítaje,
až přelila se tma a z dálky do kraje
se luna valila, nesena křídly ptáků.
PeopleSTAR (5 hodnocení)
Další příspěvky autora
HODINY - Jiří Žáček
Hodiny melou čas, melou ho na vteřiny. Hodiny melou čas, mají s tím spoustu dři...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI CHOU-ČU
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
JARNÍ - Jan Neruda
Jaro se ozvalo ve prsou, srdce tak buší a tepe, že dívčice naslouchá, zdáť se jí...
Hodiny melou čas, melou ho na vteřiny. Hodiny melou čas, mají s tím spoustu dři...
LES KVĚTŮ ZAČAL UŽ - LI CHOU-ČU
Les květů začal už - ač trochu náhle snad - nach jara shazovat. Podlehl tíze, kt...
JARNÍ - Jan Neruda
Jaro se ozvalo ve prsou, srdce tak buší a tepe, že dívčice naslouchá, zdáť se jí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva