Vyhazuji tvé věci,
jako by to byly
odpadky.
Dá se vyvézt
na skládky to,
co stále dýchá?
I když to tu
tak samo zůstane,
stokrát vyprané
a přece s tvou vůní.
Není proč nechávat,
to co už nemá
s kým hrát,
s kým pokračovat
v čase.
Tak se loučím
a znovu poodhrnu
oponu.
A uložím lásku
ze skříně do srdce.
Dokud tu ještě zůstanu.
Dokud zůstanu hrát.
A teď je moje role
vyhazovat tvé věci.
Divná role
ve hře života.
jako by to byly
odpadky.
Dá se vyvézt
na skládky to,
co stále dýchá?
I když to tu
tak samo zůstane,
stokrát vyprané
a přece s tvou vůní.
Není proč nechávat,
to co už nemá
s kým hrát,
s kým pokračovat
v čase.
Tak se loučím
a znovu poodhrnu
oponu.
A uložím lásku
ze skříně do srdce.
Dokud tu ještě zůstanu.
Dokud zůstanu hrát.
A teď je moje role
vyhazovat tvé věci.
Divná role
ve hře života.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Horko a zatmění slunce (12.8.2026)
Horko sužuje vyprahlou krajinu, travička na louce žloutne suchem. Kdo můžeš scho...
Rutina - Jana Zupko
Nahý postoj k běhu života, už dlouho se sám nabízí. Pokora je více než-li samota...
Horský potok - Petronila Ševčíková
Z vrcholku hory stéká potůček do údolí. Po cestě dolů nabývá na síle. Voda přesk...
Horko sužuje vyprahlou krajinu, travička na louce žloutne suchem. Kdo můžeš scho...
Rutina - Jana Zupko
Nahý postoj k běhu života, už dlouho se sám nabízí. Pokora je více než-li samota...
Horský potok - Petronila Ševčíková
Z vrcholku hory stéká potůček do údolí. Po cestě dolů nabývá na síle. Voda přesk...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva