Skloněna nad knihou sedím
a vžívám se do děje.
Noc přichází a do okna hledím
a má ruka, trochu se zachvěje.
Jak jenom tiše závidím,
těm šťastným milencům,
žádnou naději nevidím,
vzkaz posílám všem mládencům.
Že tady na ně, trpělivě čekám,
někdo musí přece přijít!
Nechci být sama, toho se lekám,
jen hodného chlapce chci najít.
Knihu na chvíli odložím,
zamyslím se nad svým životem,
pak hlavu na polštář položím,
člověk není přece robotem.
To srdce poroučet si nedá
a přesto tolik čeká na lásku.
Někdy ji celý život hledá,
ale nedokáže, milovat na dálku.
Tak kde jsi můj milý?
Přijď a zaťukej na mé dveře,
nevadí, že meluzína venku kvílí,
přijď, než se mé srdce proti lásce vzepře.
PeopleSTAR (5 hodnocení)