Opět tu sedím, s hlavou svěšenou,
Opět se ohlížím na minulosti stín,
Opět se sektávám s myšlenkou trápivou,
vtlouká se mi do duše jak do dřeva klín.
Vzpomínka překrásná, srdce mé ničí,
Dokola vrací se, znovu a zas,
Myšlenka hrozivá, co ze smutku klíčí,
z horoucí vášně zbyl jenom mráz.
Jeden rok vášně a půl roku strasti,
teď zbývá jen čekat co přijde dál,
zda chytí mne život do další pasti,
nebo jím propluju jako král.
Opět se ohlížím na minulosti stín,
Opět se sektávám s myšlenkou trápivou,
vtlouká se mi do duše jak do dřeva klín.
Vzpomínka překrásná, srdce mé ničí,
Dokola vrací se, znovu a zas,
Myšlenka hrozivá, co ze smutku klíčí,
z horoucí vášně zbyl jenom mráz.
Jeden rok vášně a půl roku strasti,
teď zbývá jen čekat co přijde dál,
zda chytí mne život do další pasti,
nebo jím propluju jako král.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Beznaděj
Při každém nádechu zase se topím, znovu se zvedám však nemůžu stát, nahlížím k n...
Žij si dle sebe
Po nocích přemýšlím, zda má ještě smysl, žít život tak, jak osud si přeje, zda n...
Víra
V těžké zbroji jede pán, k boji zdá se odhodlán. Slouží míru, smrt však nese, ce...
Při každém nádechu zase se topím, znovu se zvedám však nemůžu stát, nahlížím k n...
Žij si dle sebe
Po nocích přemýšlím, zda má ještě smysl, žít život tak, jak osud si přeje, zda n...
Víra
V těžké zbroji jede pán, k boji zdá se odhodlán. Slouží míru, smrt však nese, ce...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva