Vzpomínka

Vzpomínám na tu lásku a na ten polibek,
a také na tu krásku jenž jsem nalezl na louce plné kytek.
Byla jako kytka mezi kytkami pouhá hvězda mezi hvězdami,
která zazáří když se na ní člověk dívá a vidí,
že její tvář lásku s nadějí skrývá.
Přišla ke mně já jen stal,
pocitem jsem z červenal a ústa lehce otvíral,
Když v tom polibek přišel sám,
a já se na jméno tajemné dívky vyptávám.
Chci vědět kdo pak je ta bohyně co rozmilou má tvař,
Pro ní jsem jen cizinec,
Který v srdci jejím vzbudil planoucí tu zář,
Otočím se na ní pohledem se sklání ,
chci mít její srdce není to jen zdání.
To byl krásný den je to splněné přání,
A moje duše k její se horoucně sklání.
Říkal jsem jí sladká slova.
na které myslí od té doby jen ona.
S nimi na mě vzpomíná,
a ve snech na mě myslívá.
Žádná mast už tu ránu nezahojí tak aby,
jí spojila a má láska zpátky semnou celý život prožila.