Vzpomínky jak vodopád padají
do bezedné propasti,
marně v poušti vodu lidé hledají,
nevědí, že chytí se do pasti.
Jen těžko najdou cestu k oáze,
kde budou moci uhasit žízeň,
do cesty se jim staví písečné hráze,
najednou je obloudí pouště píseň.
Mraky písku místo nebe,
kdy moje kroky dojdou cíle?
Ve vzpomínkách nevidím už ani tebe,
jsi ode mne vzdálena míle.
Když už se zdá, že cíl vidím,
znovu písečná bouře přijde,
do záhuby se znovu řítím,
kdy konečně mé slunce vyjde!
do bezedné propasti,
marně v poušti vodu lidé hledají,
nevědí, že chytí se do pasti.
Jen těžko najdou cestu k oáze,
kde budou moci uhasit žízeň,
do cesty se jim staví písečné hráze,
najednou je obloudí pouště píseň.
Mraky písku místo nebe,
kdy moje kroky dojdou cíle?
Ve vzpomínkách nevidím už ani tebe,
jsi ode mne vzdálena míle.
Když už se zdá, že cíl vidím,
znovu písečná bouře přijde,
do záhuby se znovu řítím,
kdy konečně mé slunce vyjde!
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva