Přes řeky a přes vrcholky hor,
to je má celoživotní cesta,
člověk, to je neúnavný tvor,
tudy vede cesta - jedna ze sta.
Na břehu řeky, kvetou pomněnky,
na vrcholcích hor, čerstvý vítr duje,
mokrý písek, ozdobím písmenky,
nedaleko odtud, tajemná je sluje.
Tam jsem tě lásko má líbal,
z vnitra se ozývaly tajemné hlasy,
pak přišel lásky nečekaný příval
a opodál na poli, zrály klasy.
Ale ty jsi byla pro mě čarodějka,
byl jsem tebou přímo očarován,
večer nám dělala společnost petrolejka,
náš domeček, byl keři maskován.
Tam jsme se dlouho scházeli
za svitu hvězd a bledé luny,
úplně všechno na lásku sázeli,
na vlnkách, byly slyšet jen čluny.
To byl na světě ještě ráj,
jak dnes na to rád vzpomínám,
nedaleko voněla koní stáj,
teď jen se vzpomínkou na lásku, usínám.
PeopleSTAR (10 hodnocení)