Vracím se do té školní lavice,
kde za ruce se drželi spolu,
nepřemýšleli jsme, kde jsou hranice
a co v životě proděláme bolu.
To bezstarostný život pro nás byl,
poznali jsme co je vlastně láska,
ale není vše tak, o čem člověk snil
a starostmi v životě, přibyla jen vráska.
Nemohli jsme být jeden bez druhého,
dnes jsem ráda, že tě nevidím,
nejednou se život trefil do černého
a přesto si myslím, že tě nešidím.
Prostě to takhle v životě chodí
a já nemohu nic s tím dělat,
tenkrát jsme pluli vysněnou lodí,
dnes výčitky - slyšíš jen nerad.
Ale přesto tě mám stále ráda
ať se děje třeba cokoliv,
mám v tobě i dobrého kamaráda,
který pomůže se vším a kdykoliv.
kde za ruce se drželi spolu,
nepřemýšleli jsme, kde jsou hranice
a co v životě proděláme bolu.
To bezstarostný život pro nás byl,
poznali jsme co je vlastně láska,
ale není vše tak, o čem člověk snil
a starostmi v životě, přibyla jen vráska.
Nemohli jsme být jeden bez druhého,
dnes jsem ráda, že tě nevidím,
nejednou se život trefil do černého
a přesto si myslím, že tě nešidím.
Prostě to takhle v životě chodí
a já nemohu nic s tím dělat,
tenkrát jsme pluli vysněnou lodí,
dnes výčitky - slyšíš jen nerad.
Ale přesto tě mám stále ráda
ať se děje třeba cokoliv,
mám v tobě i dobrého kamaráda,
který pomůže se vším a kdykoliv.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva