Ráda pozoruji mraky na obloze,
má fantazie je příliš bujná,
jakoby na nebi nastala exploze,
ale z mráčků nejsem smutná.
V každém, něco jiného vidím,
ale najednou se rozplynou,
za chvilku je už neuvidím,
mně na rozloučenou - jen pokynou.
Někdy jsou načechrané jako peřiny,
tak ráda bych si na ně lehla,
snad jsou měkčí než ty matčiny,
jen černého mraku, jsem se lekla.
Najednou se mezi mráčky vetřel,
tak narušil jejich pohodu,
tys mně slzu jemně setřel,
je čas připravit se k odchodu.
Zase zítra za vámi přijdu,
ale nevím, zda budete na mě čekat,
to vždycky jako do pohádky vejdu,
mé srdce bude radostí přetékat.
má fantazie je příliš bujná,
jakoby na nebi nastala exploze,
ale z mráčků nejsem smutná.
V každém, něco jiného vidím,
ale najednou se rozplynou,
za chvilku je už neuvidím,
mně na rozloučenou - jen pokynou.
Někdy jsou načechrané jako peřiny,
tak ráda bych si na ně lehla,
snad jsou měkčí než ty matčiny,
jen černého mraku, jsem se lekla.
Najednou se mezi mráčky vetřel,
tak narušil jejich pohodu,
tys mně slzu jemně setřel,
je čas připravit se k odchodu.
Zase zítra za vámi přijdu,
ale nevím, zda budete na mě čekat,
to vždycky jako do pohádky vejdu,
mé srdce bude radostí přetékat.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva