Každý den sluníčko vychází,
jen já se ve smutku topím.
Večer si v klidu zachází
a já jen hlouposti tropím.
Snad jednou rozum dostanu,
jak já si potom odpočinu!
Už konečně zlobit přestanu
a na prahu správné cesty spočinu.
I ty mně k tomu pomůžeš,
vždyť mě máš přece ráda,
ale jaký jsem, za to nemůžeš,
věř, ve mně máš i kamaráda.
Ten život tropí hlouposti,
jak se jim ale vyhýbat?
Kdy já se dočkám radosti,
už ti nebudu ani zahýbat.
Věrnost ti lásko slibuji,
věř, že to myslím vážně,
pomalu si budoucnost maluji,
tak se mnou jednej prostě rázně.
Já nad sebou potřebuji
někoho, kdo pevnou ruku má,
zatím ale moc nic neslibuji,
jen věř, že jednou budeš má.
PeopleSTAR (1 hodnocení)