V mokrém písku zřetelné jsou stopy,
dávno žár vyprchal z oblázků.
Déšť častěji chladem zem kropí,
vzpomíná muž na letní lásku.
Zlatou korunku z pampelišek měla,
podzim jak z nich chmýří lásku rozfoukal.
Já věřil jsem, vždyť byla skvělá,
do oříškových očí jsem se zakoukal.
Nejspíš na mne rychle zapomněla,
v mé mysli stále žhavá vzpomínka.
Na mé volání již neodpověděla,
hluchá je tvá telefonní linka.
Náhle se v mlze zjevila postava,
v písku však nezanechává stopy.
Je to anděl či žena pravá,
nebo si ze mne kdosi žert tropí.
Na zádech z peří bělostná křídla,
průsvitné tělo stříbrný háv zdobí.
Odpusť, i já v tobě se zhlédla,
mé místo však je již v nebi.
dávno žár vyprchal z oblázků.
Déšť častěji chladem zem kropí,
vzpomíná muž na letní lásku.
Zlatou korunku z pampelišek měla,
podzim jak z nich chmýří lásku rozfoukal.
Já věřil jsem, vždyť byla skvělá,
do oříškových očí jsem se zakoukal.
Nejspíš na mne rychle zapomněla,
v mé mysli stále žhavá vzpomínka.
Na mé volání již neodpověděla,
hluchá je tvá telefonní linka.
Náhle se v mlze zjevila postava,
v písku však nezanechává stopy.
Je to anděl či žena pravá,
nebo si ze mne kdosi žert tropí.
Na zádech z peří bělostná křídla,
průsvitné tělo stříbrný háv zdobí.
Odpusť, i já v tobě se zhlédla,
mé místo však je již v nebi.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Tma - Martina Daňková
Odkud přichází tma. Z tvého domu světlo odchází, hned za Tebou. Tma vzala jeho k...
Zlato - Jana Polcarová
Lipové listy zlatě zbarvené padají na lavičku v parku Vítr je rozhází náhodně zl...
Pozdní lítost - Ondřej Grebík
V kostele v zadní lavici každý večer sedí muž vlasy bílé – shrbený v jeho srdci ...
Odkud přichází tma. Z tvého domu světlo odchází, hned za Tebou. Tma vzala jeho k...
Zlato - Jana Polcarová
Lipové listy zlatě zbarvené padají na lavičku v parku Vítr je rozhází náhodně zl...
Pozdní lítost - Ondřej Grebík
V kostele v zadní lavici každý večer sedí muž vlasy bílé – shrbený v jeho srdci ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva